LYMFATICKÉ UZLINY

Uzliny jsou vsunuty do průběhu lymfatických cév. Jsou to oválné útvary fazolovitého tvaru. Jejich velikost je proměnlivá: asi půl cm v klidu a několik cm, když se aktivují. Vnitřek uzliny je vyplněn síťovitým vazivem, ve kterém jsou uloženy bílé krvinky z řady lymfocytů (B i T), které se podílejí na obranyschopnosti organismu. Shluky lymfatických uzlin se nacházejí na mnoha místech v těle, například v krku, podpaží a tříslech.

Uzliny fungují jako filtr pro protékající lymfu. Ta je v uzlinách čištěná od škodlivin a cizorodého materiálu (včetně nádorových buněk) a je obohacována bílými krvinkami a protilátkami. Když je v uzlinách přítomno více škodlivých látek, uzliny se aktivují - zvětší se a cestují do nich větší množství bílých krvinek.

Aktivovaná uzlina se během mohutné reakce na odpadní látku může "spotřebovat" - zhnisá nebo se může rozpadnout. Nádorové buňky se někdy v uzlině uchytí a místo toho, aby byly zničeny, rostou zde dál. Pokud bílé krvinky v uzlině nerozpoznají nádorové buňky jako cizí, přejdou uzlinou dále do těla a nádor se šíří. Některé mikroorganismy uzliny osidlují a ničí.

Nejčastější reakcí uzliny na škodlivinu, infekci či nádorové buňky je její zvětšení. Rozdíl bývá v bolestivosti, tuhosti uzliny a pohyblivosti vůči podkladu (nádorová uzlina bývá většinou nebolestivá, tuhá, přisedlá, nepohyblivá).